Krouna
Povodňový plán obce
Úřední deska obce
Czech POINT
Počasí ZŠ Krouna
Předpověď počasí
Mateřské centrum
Linka důvěry ÚO
Protikorupční linka
Psí Detektiv
Poradna spotřebitele
Logo kampaně
Třídění odpadu:
Hodiny
Přístupy na stránky
Vaše IP je
SRPEN 1968

Neslavné 40. výročí „Srpna 1968“

 

21. srpna to je již 40 let, kdy vojska pěti „spřátelených“ zemí Varšavské smlouvy - SSSR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a NDR překročily hranice Československa a bez ozbrojeného odporu naší armády i civilistů obsadily strategická místa - státní hranice, města, vesnice, ale především Prahu a její významné a důležité budovy… Invaze se zúčastnilo až půl milionu vojáků.  Nasazeno bylo 6300 tanků, 2000 děl, 550 bojových a 250 dopravních letounů. Civilní obyvatelstvo netušilo, co se stalo, co je příčinou přítomnosti cizích vojsk, obrněných vozidel, tanků a ozbrojených vojáků v jejich bydlištích. Ráno 21. srpna lidé slyšeli v rozhlase slovo „mobilizace“ a všichni měli v tu chvíli pocit, jako by na ně sáhla smrt.

 

Srpen 1968 je velmi neslavné výročí a mnozí z nás mají jistě stále před očima události z té doby, ale máme již také mladou generaci, která toto období nezažila a možná toho ani mnoho z této doby neslyšela vyprávět. Opsala jsem tedy pro Vás pro všechny, pro pamětníky i pro ty později narozené, zápis z kroniky naší obce z roku 1968, abyste se mohli na chvíli zahledět zpět do minulosti.

 

Rok 1968

 

Začátek roku 1968 byl politicky bouřlivý. Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Československa dávalo tušiti změny v dosavadní politice. Jsou tu dva politické faktory. Ústřední výbor a strana KSČ byly ovládnuty novým duchem, ideou nové socialistické demokracie. Ne všichni však drželi stejný krok a tak se objevily dva druhy sil: progresivní a konzervativní. Celý národ se podílí na těchto změnách. Státní aparát je postaven pod kontrolu lidu. Mnozí vedoucí funkcionáři byli zbaveni svých funkcí ve státě, v krajích, okresech i obcích. Objevily se ve vedení strany nové osobnosti: Josef Smrkovský, Oldřich Černík, Alexandr Dubček, Čestmír Císař a jiní.

 

Situace ve straně i národě se zostřuje. Dostupuje vrcholu v srpnu tak, že v noci z pondělí na úterý dne 21. srpna vstupují na naše území vojska Varšavské smlouvy: Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky, Bulharské lidové republiky a Polské lidové republiky.

 

Brzy po půlnoci zapínali občané rozhlas, tvořili hloučky a debatovali. Pražská rozhlasová stanice se však brzy odmlčela. Rozezvučely se tak zvané rozhlasové štafety na území Čech, Moravy a Slovenska. Vysílaly se zprávy z krajských měst: Praha, Plzeň, Budějovice, Hradec Králové, Ostrava a některá slovenská města. Ve zprávách byly hlášeny pohyby vojsk v jednotlivých krajích. Do Východočeského kraje přišlo polské vojsko ve středu.

 

Prezident Ludvík Svoboda nabádá v rozhlase obyvatelstvo ke klidu a rozvaze, aby nedala příčinu k zákrokům vojenských sil. Lidé jsou překvapeni, udiveni přítomností vojsk. Proto v obcích i městech, samozřejmě i v naší obci, uplatňovali svou „lidovou tvořivost“. Objevily se nápisy nabádající vojsko k odchodu domů. Obyvatelstvo je deprimováno a dezorientováno vývojem událostí. Lidé nedočkavě a s dychtivostí čekali na noviny všeho druhu. Četli je od A až do Z. Nikdy v minulosti i v současnosti nebyl takový zájem o tisk jako v této době. Za hodinu po dodání novin do prodejen, nebylo možno koupiti žádný z denních listů. Náklady výtisků nestačily. Rozhlas a televize rozšířily vysílání tak, že hlásily zprávy po celý den.

 

Všechny události, které se děly v srpnu 1968 v naší obci, zapsal  krounský kronikář pan Miloslav Věrtelář den po dni. V příštích dnech se na našich webových stránkách budete moci dočíst další podrobnosti.

 

Druhý den

 

22. srpna rozhlas vysílá v mnoha jazycích provolání vládám států a komunistickým stranám. Volá Organizaci společnosti národů a jeho tajemníka U Thanta. Posílá zprávy dělnickým stranám o vstupu vojsk na území ČSSR.

 

Rada Místního národního výboru v Krouně odesílá telegram rozhlasu v Hradci Králové. Tento telegram podepsalo 450 občanů. Podpisové archy byly vystaveny v obou prodejnách potravin a na místním národním výboru.

 

Třetí den

 

23. srpna. Ráno silně prší. Po státní silnici směrem k Hlinsku stojí ohromná kolona polských vojáků od čtyř hodin ráno. Vojáci i důstojníci jsou apatičtí.

 

Na příkaz ústředního rozhlasu, v 9 hodin ráno, rozezvučely se zvony na obou kostelích, houkala siréna. Byla to mohutná zvuková kulisa u nás i v celém národě. Byl to protest proti obsazení naší vlasti. Polští vojáci se tázali, co to má znamenat.

 

Čtvrtý den

 

24. srpna. Místopředseda místního národního výboru čte mimo jiné v relaci do místního rozhlasu:

 

„Plňme rozkaz prezidenta republiky Ludvíka Svobody, zachovejme klid a rozvahu!“ Podpisová akce k rezoluci pro tajemníka Organizace společnosti národů U Thanta pokračuje. Prezident Ludvík Svoboda odlétá na vlastní žádost do Moskvy.

 

Pátý den

 

25. srpna. Je neděle, smutná, chmurná, všední. Dosud není republika plně obsazena vojsky. Lidé chodí jako tělo bez duše, zakřiknuti. V kostelích se konají modlitby za národ. Po silnicích hlídkují v „gazíkách“ polští vojáci. Mají rozhlasová zařízení. Svými relacemi informují obyvatelstvo o kontrarevoluci. Na příkaz polského velitelství stáhli se vojáci z obcí a tábořili v polích a lesích. Velký tábor byl mezi Rychnovem a Českou Rybnou v „Rybenských Hatinách“. Byli též v Kablaních. Druhý tábor byl u Lešan, nedaleko Předhradí. V tento den létaly helikoptéry nad naší obcí a rozhazovaly letáky. Obsahem těchto letáků byla snaha orientovat obyvatelstvo.

 

Šestý den

 

Je skleslá nálada. Obsazení našeho území trvá. Rozhlas vybízí: „Hospodařme s nervy, nevyprávějte barvité příběhy, které druhým ničí nervy. Chce to klid.“

 

Sedmý den

 

V ranních hodinách přilétá vládní delegace z Moskvy. Prezident Ludvík Svoboda, předseda vlády ing. Oldřich Černík, první tajemník ÚV KSČ Alexandr Dubček a další. Radostná zpráva. Rozhlasové stanice hlásí, že budou čteny zprávy stranických a vládních činitelů. Znovu po celé republice zvoní zvony a houkají sirény v 9 hodin 15 minut. Netrpělivě byl očekáván projev prezidenta Ludvíka Svobody. Ten byl až v 15 hodin. V 9 hodin hovoří Josef Smrkovský: „Chci prostřednictvím rozhlasu poklonit se našemu národu a straně. Je to 120 hodin obsazení vojsky.“

 

Za tu dobu se stalo cosi neuvěřitelného. Obyvatelstvo našlo způsob, jak vše přežít. Všichni nastoupili do závodů, v obchodech se prodávalo, doprava nepřestala fungovat, na minutu nezmlkl rozhlas, zákonná vláda neztratila kontrolu.

 

Osmý den

 

28. srpna. V brzkých ranních hodinách ozvala se vážná hudba. Po té bylo občanstvo seznámeno se zněním dohody mezi Sovětským svazem a naším státem, týkající se nutnosti zásahu vojsk Varšavské smlouvy.

 

Devátý den

 

29. srpna. V kulturním domě naší obce byla veřejná schůze, na které předseda místní organizace komunistické strany vysvětlil jednání naší delegace v Moskvě.

 

Desátý den

 

30.srpna. Okresní národní výbor v Chrudimi vyzývá obyvatelstvo, aby odstranilo nevhodné nápisy v obci, týkající se cizích vojsk.

 

Jedenáctý den

 

31.srpna. Po naší obci jezdí polský rozhlasový vůz. Hlásí zprávy. Štafetové rozhlasové stanice jedna po druhé se odmlčují. Hlasatelé se loučí s vysíláním. Místo zpráv jsou přednášeny básně o zradě našeho národa v minulosti. Jsou to převážně básně Nerudovy a Sládkovy.

 

Dvanáctý den

 

Prvního září 1968. Je neděle. Lidé se na výzvu vlády vzmužují. Rada místního národního výboru ústy místopředsedy neustále připomíná výzvu státních a politických činitelů k zachování klidu a pořádku, k jednotě a svornosti. Tak jedině přispějeme k normalizaci poměrů v našem státě.

 

V těchto těžkých dobách sjednotily se národy Čechů a Slováků jako jeden celek. Tento fakt nemá v našem národě i ve světě obdoby. Heslo „My s vámi, vy s námi“ spojilo masy lidu v jednotnou frontu. Cizí pozorovatelé žasli nad touto skutečností. Prezident Ludvík Svoboda ve svém provolání vybízí všechny občany: „Nedejte se vyprovokovat, jinak by došlo k nezměrným utrpením a masakru.“ Vojska byla vyzbrojena jako do války. Tanky, děla a jiné zbraně. Polští vojáci z tábora nad Rychnovem často projížděli ve dne i v noci naší obcí a hlídkovali.

 

25. října, přes noc, byl tábor vyklizen a polští vojáci odjeli. Občané zklamaní událostmi přestali sledovati další vývoj. Přestala i honba za tiskem.

 

Tolik z naší krounské kroniky z doby před 40 lety. Škoda jen, že se už nikdy nedozvíme, co všechno měl pan kronikář na srdci, když se u nás dělo to, co se dělo a co by doopravdy rád zapsal do srpnových dějin. - Předpokládám, že přes všechny kroniky v republice přešla tvrdá cenzura a kronikář si nemohl napsat to, co chtěl, ale to, co mu bylo povoleno a nadiktováno.

 

Možno stáhnou ve formátu pdf zde

Možno stáhnou ve formátu pdf zde.

Možno stáhnou ve formátu pdf zde.

 

Hana Moravcová, kronikářka obce Krouna

 

Mapa
Web kamery online
Firmy v naší obci
Mikroregion Hlinecko
Pardubický kraj
Turistický portál
Na kole i pěšky
Dopravní portál PK
Práce v regionu
Veřejná anketa
Čtete úřední desku?

Pouze na internetu

Na nástěnce OÚ

Nečtu,nezajímam se

Propagační materiály

ODKAZY NA STRÁNKY
IQ-net již v KROUNĚ!
Přihlášení
Jméno

Heslo



Nejste členem?
Klikněte sem
a zaregistrujte se.

Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.